Něha Himálaje

Když je Vám patnáct let, máte dvojku z tělocviku, tlustý brejle a velice silně vyvinutý odpor k zimě… poslední věc, po které toužíte, je lézt někam na osmitisícovku a ještě k tomu bez podpůrného kyslíku. Jenže když se pak zamilujete do hor, do focení a ještě k tomu potkáte jistýho Trávu, co na těch himálajských vršcích šmajdá od nepaměti, je jen otázkou času, kdy se s rancem na zádech ozbrojení fototechnikou vypravíte nahoru taky. Přesně tohle se stalo Petru Janu Juračkovi z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který rovnou třikrát opustil svět korýšů a přírodovědy, aby se po boku Jana Trávy Trávníčka vydal nejprve na patrně nejkrásnější horu planety, Ama Dablam, a hned na to rovnou dvakrát na osmou nejvyšší horu planety, osmitisícovou Manáslu. Oba si tam kromě spousty legrace zažili i nejedno trápení a krizové situace, které však nedokázaly přebít jejich nadšení a lásku k horám, které společně zachytili na unikátních fotografiích.